Pokud to s opalováním a dlouhým cestováním v létě přeženete, hrozí vám úžeh nebo úpal – stavy, při kterých se již kůže nestačí sama ochlazovat, organismus se přehřeje a na vašem zdravotním stavu se to náležitě projeví. Hrozí vysoká horečka, zimnice, žaludeční nevolnost, bolest hlavy, nebo dokonce chvilkový kolaps. K úpalu i úžehu přispívá i přílišné oblékání, přejídání se a pití velkého množství alkoholu.

Když si tělo neví rady
Většina z nás si úpal a úžeh plete a často je zaměňuje. Přesto se od sebe obě tyto zdravotní komplikace liší. Úpal vzniká přehřátím organismu při dlouhodobém pobytu ve velmi teplém prostředí – například tehdy, když se vydáte na několikahodinovou cestu autobusem, který nemá klimatizaci, a zapomenete si doma dostatečné množství pití. Naproti tomu úžeh vzniká při dlouhodobém pobytu na přímém slunci – stačí tedy jednoduše například usnout na pláži. I když jsou příčiny úžehu a úpalu rozdílné, spojují je důsledky, které na lidský organismus mají. Tělu selže tepelněregulační systém, tělesná teplota prudce stoupne, protože tělo si již nezvládne udržovat normální tělesnou teplotu. To mohou doprovázet náhlé bolestivé svalové křeče nohou a rukou, někdy i břicha.
V horkém prostředí se navíc tělo snaží regulovat přebytečné teplo tak, že zvýší průtok krve do kůže, začne se více potit a zvýší se frekvence dýchání. Když totiž teplota krve vzroste nad úměrnou mez, ovládací centrum v mozku vydá signál oběhovému systému, aby se cévy rozšířily, a zvýšil se tak průtok krve v kůži. Nadměrné teplo pak odchází pryč a tělo se ochladí. Pokud je ale teplota příliš vysoká, nestačí se organismus těmito mechanismy ochlazovat. To může nastat i v případě, že jste ztratili příliš mnoho tekutin – krevní objem se zmenší a tělesná teplota se zvýší. Tak může vzniknout přehřátí organismu, které způsobí úžeh nebo úpal.

Únava i halucinace
Úžeh nebo úpal může postihnout každého z nás, pokud jsme vystaveni vysokým teplotám a přímému slunečnímu záření. „Nejohroženější skupinou jsou malé děti, starší lidé a ti, kteří trpí vysokým krevním tlakem, protože horké počasí je pro srdce velký nápor,“ říká Anna Altrichterová z Českého červeného kříže. Větší pozor byste si ale měli dávat i v případě, že trpíte arteriosklerózou, srdečními nebo kožními poruchami, diabetem mellitem nebo konzumujete příliš mnoho alkoholu.
Příznaky úžehu a úpalu jsou totožné. „Nejčastějšími příznaky jsou únava, bolest hlavy, zvracení, vysoké teploty, zimnice, třesavka. Může se dostavit i zmatenost, postupná ztráta vědomí nebo náhlý kolaps,“ říká Anna Altrichterová. Dalšími příznaky mohou být i spálená kůže, rychlé, mělké dýchání, slabý, rychlý pulz a zvýšená teplota (i nad 40° Celsia), průjem, svalové křeče, rozšířené zornice, letargie, v níž člověk provádí nesmírně pomalé a zdlouhavé pohyby, někdy i ztráta vědomí. Někteří lidé mohou při úžehu a úpalu mluvit nesouvisle, mohou být dezorientovaní, zmatení, neklidní, agresivní nebo trpět halucinacemi.

Nečekejte na žízeň
Úžehu i úpalu se dá předejít – například tím, že zkrátíte délku svého pobytu na přímém slunci nebo v horkém prostředí na minimum. Ať už ale budete v létě cestovat za exotikou, nebo se jen deset minut opalovat u rybníka, vždy u sebe mějte dostatečné množství tekutin. Nečekejte, až vás přepadne pocit žízně – pijte pravidelně a více než obvykle, protože se u vody více potíte. Nezapomínejte ani na pokrývku hlavy. Nechoďte na slunce v době, kdy je jeho síla nejintenzivnější. Počkejte raději doma a na pláž nebo na cestu se vydejte, když to „nejhorší“ poleví. Na horko si zvykejte postupně – obzvláště tehdy, když bylo předtím po několik týdnů nebo měsíců chladnější počasí. Nesnažte z pobytu na slunci vytěžit maximum a být aktivnější než obvykle – vaše tělo si opravdu musí na teplo nejdříve zvyknout. Na slunci pobývejte jen chvilku a pravidelně se ukrývejte do stínu.
Velkou roli hraje i oblečení – dejte přednost volnému, světlému, vzdušnému oděvu z lehkých materiálů. Nejlepší je bavlna, protože umožňuje kůži dýchat a absorbuje pot. Pokud cestujete autem a nemáte v něm klimatizaci, pootevřete si okna, aby vzduch alespoň trochu cirkuloval. S jídlem to nepřehánějte – svíčkovou omáčkou se šesti knedlíky svému tělu boj proti horku moc neulehčíte. Dejte proto přednost lehkým jídlům – zeleninovým salátům, rýži, těstovinám, ovoci, bílému masu a rybám. Jezte častěji během dne malé porce a omezte pití alkoholu. Pivo sice žízeň spolehlivě uhasí, ale alkohol konzumovaný na sluníčku ještě nikomu nic dobrého nepřinesl, protože tělo dehydratuje. Pokud na sobě zpozorujete jakýkoliv příznak úžehu nebo úpalu, nepodceňujte je a nesnažte se je ignorovat. Úžeh nebo úpal vám totiž může přivodit nepříjemné zdravotní potíže během krátké chvíle.

Ochlazení musí být postupné
Možná že jste se s úpalem nebo úžehem u někoho blízkého již setkali, ale nevěděli jste, jak se chovat a jak poskytnout první pomoc. Není to přitom žádná věda. „První pomoc vždy spočívá v tom, odstranit příčinu úžehu nebo úpalu. Poškozený by se měl dostat do stínu nebo na čerstvý vzduch,“ říká Anna Altrichterová. Dejte pozor na to, aby se člověk stižený úpalem nebo úžehem nedostal do průvanu. Zajistěte mu také tepelný komfort. V žádném případě ho neposazujte na zem, vždy ho něčím podložte a přikryjte. „Pokud člověk již trpí třesavkou a zimnicí, nepomůže mu pobyt v chladném prostředí, protože by se jeho stav mohl zhoršit,“ doplňuje Anna Altrichterová. Nejdůležitější je zajistit dostatečný přísun tekutin. Ty je ale třeba podávat pozvolna – pokud je neoslabený pacient při vědomí, měl by do sebe tekutiny dostávat po doušcích. „Nápoje by měly být vlažné, ne bezprostředně vyndané z lednice. Jejich teplota by se měla pozvolna snižovat,“ upřesňuje Anna Altrichterová. Organismus by se totiž měl ochlazovat postupně. „Je možné podávat slabý čaj – bylinkový nebo černý. Může být i slazený, záleží na tom, jak to komu vyhovuje,“ říká Anna Altrichterová. Hodí se i neperlivá voda. Perlivé nápoje nepodávejte vůbec, protože člověk s těmito zdravotními komplikacemi by po jejich vypití mohl mít pocit na zvracení. Léky na bolest podávejte až v situaci, kdy se nemocný zklidní a dostane se z nejhoršího.

Puchýře ze sluníčka nepropichujte.
Teplotu můžete srážet postupným ochlazováním těla – například přiložením chladivého obkladu na čelo, na nohy a za nějakou dobu i na hrudník. „Pokud ale někdo trpí zimnicí, srážení teploty bych nedoporučovala, aby ještě více nepodchladl,“ doplňuje Anna Altrichterová. Často se doporučuje zabalit člověka s horečkou do namočeného chladného prostěradla – tento způsob ale raději nezkoušejte a dejte přednost studeným obkladům. Ne vždy si ale poradíte sami. Pokud je člověk, který pobýval dlouhodobě na sluníčku nebo v horkém, vlhkém prostředí, zmatený, trpí velkými nevolnostmi, má křeče ve svalech, vysokou horečku, je apatický, krajně vyčerpaný nebo ztrácí vědomí, ihned volejte lékaře.

Text: Helena Kápičková

Dejte tělu čas
Pokud chcete postupně tělo navyknout na teplo, ale zároveň se nevyhýbat fyzickým aktivitám, začněte krátkým cvičením nebo jinými venkovními aktivitami a během dvou týdnů postupně čas strávený na sluníčku zvyšujte. Aktivity si naplánujte především na ranní a večerní hodiny. Každou půlhodinu odpočívejte pět až deset minut ve stínu. Jakmile na sobě začnete pociťovat příznaky vyčerpání a únavy nebo jiné zdravotní komplikace, dejte si pauzu a odpočiňte si.

Nepodceňujte drobné příznaky
Přílišné horko a potničky – drobné puchýřky, které vznikají, když tělo nemůže pod oblečením dýchat nebo má na sobě příliš teplé oblečení – jsou prvními signály, že je vaše tělo pod tepelným stresem. Mohou vám také natékat ruce nebo nohy – prvním příznakem je to, že jsou vám těsné boty nebo prsteny na rukách. Tyto příznaky sice zdraví přímo neohrožují, ale naznačují, že něco není v pořádku, že je třeba tělo ochladit, a zabránit tak vážnějším zdravotním problémům.

Pozor na léky
V případě, že v horkých letních dnech užíváte nějaké léky, zeptejte se pro jistotu svého lékaře, zda nemohou narušovat regulaci teploty vašeho těla. Pokud ano, buďte při pobytu v horkém počasí o to opatrnější, co nejvíce omezte venkovní fyzickou aktivitu a pijte velké množství vody.

Při první pomoci improvizujte
Ne vždy jsou podmínky k poskytnutí první pomoci zcela ideální. Někdy se například nenacházíte v blízkosti zdroje dostatečného množství vody nebo stínu. Pokud tedy dáváte první pomoc člověku s úžehem nebo úpalem v provizorních podmínkách, improvizujte. Pamatujte na to, že prioritou je ochladit hlavu a krk. Pokud u sebe nemáte vodu ani ručník, použijte například noviny nebo velké listy okolo rostoucích rostlin a pokryjte jimi tělo nemocného.

Datum: 20.07.09, 13:38